Všechno začalo jednou celní přestřelkou…
Donald Trump opět rozdmýchal oheň obchodních válek. Zavedením plošných 10% cel na většinu dovozů do USA a speciálních 20 % tarifů na zboží z EU vyslal vážné varování nejen obchodním partnerům, ale i globální ekonomice. Podle MMF (Mezinárodní měnový fond) těmito opatřeními USA riskují zpomalení již tak křehkého světového růstu a otevírají dveře možné recesi.
OECD promptně zareagovala snížením odhadu globálního růstu pro rok 2025 na 3,1 %. Varuje, že další eskalace cel může světovou ekonomiku poslat ještě hlouběji. Investoři po celém světě řadí zpátečku, stahují se z rizikových aktiv a hledají „bezpečné přístavy“ jako zlato nebo vládní dluhopisy. Centrální banky se mezitím snaží najít rovnováhu mezi podporou růstu a bojem s inflací, která se vinou dražšího dovozu znovu dostává do hry.
Co nás čeká za oceánem?
Ve Spojených státech už trhy reagovaly. Morgan Stanley i Goldman Sachs zareagovaly rychlým snížením odhadů růstu HDP USA pro rok 2025 na zhruba 1,5 %. Zvýšené ceny dovozů tlačí na spotřebitelskou inflaci, která se může blížit ke 4 %. Dluhopisové trhy hlásí inverzi výnosové křivky, tedy klasický indikátor blížící se recese. Americký Fed se ocitá v kleštích: na jednu stranu musí reagovat na oslabující ekonomiku, na druhou však čelí riziku živých inflačních tlaků. Analytici se shodují, že pravděpodobně dojde ke snižování sazeb ve druhé polovině roku.
Graf 1: Výnosnost 10 letých dluhopisů USA, lze vidět pád výnosu způsobený zavedením cel, zdroj: fred.stlouisfed.org
Zajímavý je také posun v sentimentu investorů: americký dolar oslabil, naopak zlato a japonský jen posílily. Znamená to, že USA nejsou v těchto očích zdaleka „nejbezpečnějším“ hráčem. Výnosy 10letých amerických dluhopisů klesly na nejnižší úroveň od minulého podzimu. Výnosová křivka tak zůstává výrazně invertovaná, což je obecně považováno za signál blížícího se poklesu ekonomiky.
Evropu zasáhla ještě tvrději
Evropská unie se stala cílem přísnějšího zásahu: 20% clo na veškerý dovoz do USA má citelný dopad na klíčové exportní sektory, především automobilový průmysl v Německu. Indexy jako EuroStoxx 50 či DAX ztrácejí a investoři se obávají propadu ziskovosti firem. ECB mezitím indikuje tři snížení sazeb během roku, aby podpořila ekonomický růst, který se pohybuje těsně nad nulou.
Graf 2: EURO STOXX 50, strmý pád po oznámení cel, zdroj: GoogleFinance
ECB také naznačuje, že bude tolerantnější vůči lehce nadcílové inflaci, pokud pomůže restartovat růst. Je zřejmé, že i evropská centální banka stojí před podobným dilematem jako Fed. Případné odvetné kroky EU navíc mohou vyvolat další vlnu nejistoty, která bude dusit investice a spotřebu.
A co na to česká ekonomika?
Malá a vysoce otevřená ekonomika Česka je vůči obchodním otřesům mimořádně zranitelná. Uvádí se, že cca 40 % našeho HDP tvoří export, převážně směrem do EU, a zprostředkovaně také do USA. Analýzy ukazují, že Česká ekonomika by mohla do roku 2027 přijít až o jeden procentní bod růstu HDP. V přepočtu by to znamenalo ztrátu až 300 miliard Kč ročně a desítky tisíc ohrožených pracovních míst.
Kurz koruny vůči euru oslabil nad hranici 25 CZK/EUR, což zároveň zvedá ceny dovozů a znovu rozdmýchává inflační tlaky. ČNB proto dočasně slevila z apetitu na snižování sazeb a volí vyčkávací strategii. Na pražské burze ztrácejí především akcie firem zaměřených na export a sektorově citlivé na průmyslovou poptávku.
Komodity, akcie a trhy pod tlakem
Na globálních trzích panuje nervozita. Akciové indexy oslabují, volatilita roste a mnozí investoři přehodnocují své pozice. Zlato posiluje jako tradiční „bezpečný přístav“, ropa osciluje mezi spekulacemi o poklesu poptávky a geopolitickými nejistotami. Dluhopisové výnosy kvalitních emitentů padají, naopak u junk bondů rostou rizikové prémie, což odráží obavy z defaultů v recesi.
Zvláštní situace nastává u drahých kovů: cena zlata v korunách atakuje historická maxima a stává se tak nejen ochranným prvkem, ale i investiční alternativou. Hypoteční sazby se mohou kvůli pohybu dlouhých výnosů lehce snížit, ale celková dostupnost úvěrů bude omezena nervozitou bank.
Graf 3: Vývoj ceny zlata, zlatu se nyní daří a jeho cena roste, zdroj: kurzy.cz
Co bude dál?
Recese zatím není oficiálním scénářem, ale její pravděpodobnost narůstá. Historické paralely s krizí v roce 2008 (v roce 2007 přehřátá ekonomika a první problémy na úvěrových trzích vedly k inverzi výnosové křivky USA mnoho měsíců před finanční krizí 2008) i s obchodní válkou v letech 2018–2019 jsou zřetelné (čínsko-americký spor roku 2018, kdy Čína uvalila odvetná cla a omezila dovoz z USA). Protekcionismus zatím nikdy nepřinesl vítěze, jen ztráty na všech stranách. Naděje, že cla poslouží jako vyjednávací nástroj a budou nakonec zmírněna, stále existuje.
Politický tlak na kompromis roste – nejen v EU, ale i v samotných USA, kde podnikatelská sféra tlačí na administrativu, aby obchodní spory neprohlubovala. Výsledek je zatím nejasný, ale jedno je jisté: rok 2025 bude ekonomickým testem odolnosti pro firmy, investory i spotřebitele.
